Na začátku devadesátých let byl externím spolupracovníkem časopisu Iniciály a brněnského dvouměsíčníku Host. Publikoval ale také například v periodikách Tvar, Lidové noviny, Žurnál UP, Literární noviny, Sklepník, Dotyky, Umělec a mnoha dalších. Jeho prvním vydaným souborem poezie bylo „Ztracené peklo“ v roce 1994, za kterou obdržel Cenu Jiřího Ortena. Následně navázal prózou „Pohyblivé prahy chrámů“ z roku 1991 a „Opakem a překot“ vydaným roku 1996. Poezii chápe jako protipól všednosti a utilitarismu, experimentuje s kompoziční výstavbou a pracuje se záměrnou absurditou a grafickou stránkou textu. Na přelomu milénia začal experimentovat s přesahy do jiných uměleckých odvětví. Jeho tvorba nachází spojení s krátkými filmy, divadelními performancemi, zvukovými nahrávkami a improvizacemi. Všechny tyto zkušenosti zúročil v knize „Stisk“, která vyšla v roce 2007. Účinkuje ve zvukově-textové improvizaci „Škrábanice“ a hraje společně s Pavlem Novotným v představení Ursonate, které vzniklo podle básně Kurta Schwitterse. Pro knihy Jana Měřičky, libereckého grafika, napsal autorské texty a je také autorem knižní monografie Ladislava Zívra, vydané v roce 2013. Píše eseje o literatuře a výtvarném umění do časopisů: Souvislosti, Revolver Revue, Host, Analogon, Tvar a dalších. Od roku 2024 je kurátorem a spoluzakladatelem nově založené pražské galerie Art brut, jejíž vznik inicioval Vladimír Drábek. Galerie se nachází v bývalé plynové regulační stanice a poskytuje prostor pro výstavy umělcům, kteří se nacházejí na okraji společnosti a současné výtvarné scény.
Autor: Markéta Hamzová