Jiří Lindovský (1948, Mankovice) je malíř, kreslíř, grafik a autor užitého umění. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, na kterou navázal studiem Pedagogické fakulty Jana Evangelisty Purkyně. Studijní léta zakončil absolvováním Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Ladislava Čepeláka, kde od roku 1992 působí jako vedoucí ateliéru Grafika I. V roce 2007 byl jmenován profesorem. Od 70. let vystavuje na samostatných i skupinových výstavách v České republice i zahraničí. V roce 2011 získal Cenu Vladimíra Boudníka. Jeho díla jsou parafrází techniky, přepisem technického světa, kterým skrze vlastní imaginativní svět zachycuje vlastní mnohovýznamová sdělení. Jeho složitý výtvarný přístup navazuje na figurativní kompozice a jeho rané práce z počátku 70. let, na které navázaly linoryty letadel a technických součástí. Koncem 70. let a v 80. letech se přiklonil ke kresbě složitých technických struktur, imaginárních prostor se složitým členěním a zaměřením na vazbu a propojení jednotlivých prvků v celky. Tyto struktury jsou záměrně nelogické a někdy matoucí. Jde o tužkové subtilní šrafury, do kterých místy zapojil barevný akcent a jejich příznačnou součástí jsou impulsy vycházející ze skrytých zdrojů. Části těchto struktur se vzájemně překrývají, některé se rozpadají a některé připomínají architektonické nebo buněčné prvky organického původu. Svým vzhledem evokují složitý labyrint, který je založen na neustálém zkoumání vztahů techniky a lidského vnímání. V posledních patnácti letech se autor přiklání k námětu zátiší, do kterých vkládá nové významy. Jeho strohé zobrazení kancelářských prostor s pozůstatky lidské přítomnosti kontrastuje s figurou – anatomickým modelem „svalovce“. Kresbu, její principy, uplatňuje i v sítotisku a kombinuje ji také s malbou. V určitém období byla kresba součástí práce s umělohmotnou fólií a jejím vrstvením. Zobrazení jsou metaforou životního prostoru, reality současné civilizace a přírody.