Inge Kosková (1940, Brno) je výtvarnice, převážně kreslířka. Své rané dětství prožila během druhé světové války. Po dramatických událostech konce války žila v Beskydech. Od roku 1961 žije trvale v Olomouci. V letech 1957-1961 vystudovala výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a matematiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde následně působila jako asistentka na Katedře výtvarné výchovy. Kromě dvanácti let (1975–1987), kdy pracovala jako grafička v Moravských tiskařských závodech, se po většinu života věnovala pedagogické činnosti na základních a středních školách. Po roce 1989 vedla na Katedře výtvarné výchovy experimentální kresbu, v letech 2004–2006 působila tamtéž jako odborná asistentka pro kresbu. Inge Kosková patří mezi významné osobnosti tzv. olomoucké kresby. Její tvorba je prostoupena niterným vztahem k člověku, k přírodě, k hudbě... Během času se obsah a forma kresby proměňovaly. Zpočátku vznikaly figurální kompozice s příklonem k surrealismu, později k existencialismu. Na počátku 80. let došlo k zásadní proměně jejího výtvarného výrazu. Kresba vznikala přímo na papíře – svobodně, bez konečné představy např. krajiny. „Skripturální kresba“ přinesla autorce vnitřní svobodu. Její zájem o jógu, který se rozvinul v 90. letech, se výrazně promítl do její tvorby (Kresby s mantrou, Tělové pocity). Po roce 2000 se kresby staly spontánními záznamy poslouchané hudby. Jak sama říká, svět poznává skrze kresbu – prostřednictvím ní často objevuje nové souvislosti. V letošním roce Inge Koskovou uvedla Česká akademie vizuálního umění do Síně slávy za celoživotní dílo.