Gabriela Fárová (*1963, Praha) tvoří pod pseudonymem Gabina a je dcerou malíře Libora Fáry a historičky umění a znalkyně fotografie Anny Fárové. Je významnou českou fotografkou a její tvorba je ceněna i v zahraničí. Absolvovala Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a v první polovině 80. let byla fotografkou v družstvu Fotografia. Zároveň pracovala jako modelka a stála modelem několika významným fotografům. Mezi léty 1886 a 1990 studovala na FAMU, kterou však nedokončila, aby se mohla věnovat činnosti v agentuře Radost. Věnuje se portrétní fotografii a aktům. Vystavovala na řadě samostatných i kolektivních výstav v České republice i v zahraničí. Výstavy doprovodila také řada publikací a katalogů. Její tvorbu najdeme v několika světových sbírkách.

Anna Fárová (*1928 Paříž – 2010 Jindřichův Hradec) byla historička umění a přední znalkyně a kritička české fotografie, překladatelka z francouzštiny. Objevila řadu významných fotografů a pomohla jim prorazit. Po rodičích měla dvojí občanství, francouzské po matce a po otci české. V Paříži se setkávala s významnými osobnostmi a vyrůstala v umělecky a kulturně podnětném prostředí. Vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění u prof. Matějčka a estetiku u prof. Mukařovského. Po podpisu Charty 77 byla propuštěna z Uměleckoprůmyslového muzea. Uspořádala řadu výstav českých i zahraničních fotografů a je autorkou řady monografií. Přednášela na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii. Za svou práci získala ocenění u nás i v zahraničí.

Libor Fára (*1925 Praha – 1988 Praha) byl malíř, sochař, typograf, scénograf a pedagog. V dětství jej ovlivnil dědeček, malíř samouk a loutkař. Mezi léty 1942 a 1944 absolvoval soukromou školu kreslení u Jaroslava Švába. Miloval jazz a věnoval se hře na bicí, od roku 1942 vystupoval a nahrával se skupinou Harlem. Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Emila Filly. Jeho obraz Deux visages byl v roce 1946 vybrán na výstavu Art Tchécoslovaque 1938-1946, díky čemuž mohl navštívit Paříž. V roce 1951 dostudoval v ateliéru prof. Františka Muziky. Vystavoval na 35. bienále v Benátkách a v 70. letech působila jako pedagog na FAMU. Z počátku tvořil ve stylu surrealismu, později se od něj odklonil a jeho tvorba nesla znaky poetismu a kubismu. Věnoval se také typografii.